Telecí

Počátky evangelického sboru

Obec Telecí čítá něco kolem 400 obyvatel (2006) a leží ve východních Čechách v Hornosvratecké pahorkatině na českomoravském pomezí, přes 5 km západně od Poličky. Jedna z toponomastických teorií tvrdí, že název obce vznikl zkomolením sousloví „ty lesy“ případně „tam za lesy“. Ať už má, nebo nemá tento výklad pravdu, vypovídá dostatečně o skutečnosti, že obec Telecí byla vždy tak trochu stranou od moci úřední, světské i církevní. Snad proto tvořili tajní nekatolíci na konci 18. století většinu jejích obyvatel a snad proto zde zůstalo jisté povědomí reformačních myšlenek i přes tvrdé rekatolizační a protireformační úsilí pobělohorské doby. Po vydání a zveřejnění Tolerančního patentu Josefa II. se 28. listopadu 1781 u rychtáře France Šmatlána přihlásilo k tzv. „reformírovanému“ vyznání během dvou hodin 92 famílií (přes 500 duší) a založilo křesťanský sbor helvétského vyznání. V roce 1782 měl tento tzv. „toleranční sbor“ již 1010 duší a patřily k němu následující obce a osady: Telecí, Kamenec, Sádek, Lačnov, Pustá Rybná, Světy, Kobylí, Betlém, Březiny a později i město Polička.

Kostel

Bohoslužby se zpočátku konaly v soukromí (na čp. 2, 38, 89), ale již v roce 1783 byl postaven kamenný chrám, snad jako čtvrtý v Čechách. Konkrétně pak bylo 16. 6. 1783 vrchností poličského panství vyměřeno místo pro chrám, hřbitov a faru na pozemku Josefa Filipi u gruntu č. 2. Základní kámen chrámu byl položen 28. srpna a posvěcen byl 19. října 1783, stavba však byla plně dokončena až v následujícím roce. Šlo o obdélnou toleranční modlitebnu s čtyřhrannými okny, která se sboru po stu letech začala jevit jako nedostatečná a chátrající. „Církev si pořídila krásné varhany, ale má nedostatečný chrám, tak líbezný náš kanárek v chatrné vlhké kleci počíná nám churavěti“, píše tehdejší duchovní správce sboru a jeho slova jen dokládají pravdu starého pořekadla, že "práce kvapná...". Bylo tedy rozhodnuto o budoucí stavbě nového kostela. Z ekonomických důvodů bylo pak o dvacet let později rozhodnutí pozměněno v tom smyslu, že prozatím bude stávající chrám pouze zvýšen a k jedné z kratších stran bude přistavěno novorenesanční průčelí s hranolovitou věží. Měl to být první krok ke stavbě nového chrámu, k té však již nikdy nedošlo. Stavbu průčelí s věží provedl stavitel Šír z Nového Města na Moravě nákladem 7 000 zl. a posvěcena byla 19. října 1890. Zvony do věže ulil P. Hillzer z Vídeňského Nového Města; 3 zvony o váze 1000 kg za 1700 zl. byly přivezeny 14. 9. 1890, roku 1911 byl od téže firmy zakoupen 4. zvon o váze 110 kg. Zvony byly však zrekvírovány během první světové války a nahrazeny novými 30. září 1928. O ty sbor přišel za druhé světové války. Kostel byl opravován v roce 1934. Po druhé světové válce byl kostel vymalován a vyzdoben psanými texty Desatera a creda, která bez nákresů a "z ruky" namalova farář Jiří Zejfart (nar. 1928); kalich na stropě namaloval ve stejné době Antonín Fajmon. Roku 1893 byly pořízeny nové hodiny na věž kostela od firmy Mareš Poděbrady za 420 zl; ve druhé polovině 20. století však byly již nefunkční. Za faráře Lukáše Pešouta byly proto roku 2010 nákladem obce pořízeny hodiny nové od společnosti ELEKON, s.r.o. z Vyškova.

Fara a škola

Původní toleranční fara byla v 19. století nahrazena novou. Její základní kámen byl položen 11. 5. 1824 a náklady na její stavbu se vyšplhaly na 1124 zl. Fara byla opravena v letech 1920–1922. K faře byl přistavěn sborový sál, slavnostně otevřený 30. srpna 1931. Fara byla opravována v padesátých a na konci šedesátých let 20. století. Hřbitov, zřízený v toleranční době, byl rozšířen a nově posvěcen 3. 3. 1879, pozemek byl zakoupen od rodiny Filipi z čp. 2 za 500 zl., církvi patří i do současnosti. Evangelická škola byla založena již 23. 12. 1783 a zpočátku sídlila v domku učitele Josefa Filipi na čp. 46, 14. srpna 1786 byl však položen základní kámen školní budovy, posvěcené ještě téhož roku a v roce 1840 nahrazené novou budovou. Další školy byly zřízeny v Březinách a v Pusté Rybné. Škola v Telecím byla zobecněna zákonem 25. 5. 1868 a v téže době potkal stejný osud i školu na Březinách, škola v Pusté Rybné byla pak zobecněna 14. 3. 1874.

Přišel-li reformovaný sbor o školu, neztratil zájem o práci s mládeží. V roce 1880 byla koupena přízemní selská usedlost, jež byla během následujících dvou let přestavěna na sirotčinec, vůbec první evangelický sirotčinec v Čechách. První sirotek do něj byl přijat 12. ledna 1882 a do konce roku přibyli čtyři další, později míval až kolem dvaceti chovanců ročně. Ani to však stačilo, proto se v roce 1890 uvažovalo o jeho rozšíření: nabízela se buď možnost přístavby dosavadní budovy, jež by vyšla na 3.000 zl., nebo progresivnější stavba nové patrové budovy za 8.000 zl., přičemž sbor nakonec zvolil druhou možnost. Nevýhodou ovšem byla relativní odlehlost obce, která bránila vyučení nebo studiím chovanců ústavu. Proto byl v roce 1925 evangelický sirotčinec přestěhován do Mladé Boleslavi.

Součástí sboru byli od jeho počátku evangelíci v Pusté Rybné, kteří v roce 1890 vytvořili filiálku a 22. 12. 1892 farní sbor. Ten trval do roku 1994 a k 1. lednu 1995 byl zrušen a přeměněn na kazatelskou stanici sboru v Telecím, v níž se v současnosti konají bohoslužby dvakrát měsíčně. Dále byla v roce 1879 zřízena (neoficiální) kazatelská stanice a v roce 1890 filiální sbor v Poličce, roku 1915 kvůli lepší dostupnosti přefařený ke sboru v Borové a v roce 1946 prohlášený sborem farním.

Pustá Rybná

Počátky evangelického sboru

Obec ve východních Čechách na českomoravském pomezí ve Žďárských vrších, necelých 10 km západně od Poličky, 167 obyvatel (2006).

Před vydáním Tolerančního patentu tvořili tajní nekatolíci většinu obce (i její osady Damašek), značná část jich však podlehla náboženskému sektářství a zbytek byl – i vzhledem k celkové velikosti obce – příliš malý na to, aby vytvořil samostatný sbor. Stali se tedy součástí (a školní obcí) reformovaného sboru v Telecím a teprve v roce 1890 jeho filiálkou. Již 22. prosince 1892 však byl v Pusté Rybné zřízen farní sbor. Po vzniku Československa sbor vstoupil do ČCE, postupně však v důsledku urbanizace slábnul a proto byl 1. lednu 1995 zrušen a přeměněn na kazatelskou stanici sboru Telecí. V kazatelské stanici se v současnosti (od roku 1997) konají bohoslužby dvakrát měsíčně.

Kostel, fara, škola

Filiální sbor začal v roce 1890 stavět obdélný pseudorenesanční chrám s hranolovitou věží před vstupním průčelím. Jeho plán zhotovil okresní inženýr Vomáčka. Přestože byl kostel z větší části dostavěn ještě v tomto roce, nedostatek prostředků posunul jeho dohotovení a posvěcení až na 29. června 1894. Bezprostředně poté bylo přikročeno ke stavbě fary, která sloužila do počátku 20. století, kdy byla postavena nová. Stará fara, v té době pronajatá, pak v noci z 1. na 2. listopadu 1911 lehla popelem, pravděpodobně dílem žháře. Vypátrán však nebyl a budova už nebyla církví obnovena, spáleniště bylo nejspíš prodáno. Nová fara z počátku 20. století sloužila vlastně jen do jeho poloviny, protože od té doby byl sbor trvale administrován odjinud a farní byt byl pronajat; v budově fary zůstala pouze modlitebna. Chrám byl opraven po roce 1989.

Evangelická škola byla zřízena již v roce 1784, ale „… byla to podivná škola. Putovala od pazderky k pazderce a učitel chodil po pořádku na oběd. R. 1847 tomu učiněn konec vystavením vlastní školy.“ Církevní škola byla pak zrušena na počátku sedmdesátých let 19. století.